Jdi na obsah Jdi na menu
 


Řád ochrany zvířat KOSD

1. 12. 2010

Článek 1

Název a sídlo žadatele

 

(1) Tento řád ochrany zvířat při chovu byl zpracován a je určen pro Kynologickou organizaci security dogs (dále jen „KOSD“), se sídlem

Vestec 45, Jaroměř 551 01, IČ 26667266.

 

 

(2) KOSD je sdružením fyzických osob. Její činnost je zaměřena výhradně na zájmovou, obecně prospěšnou kynologickou činnost.

 

 

(3) Tento Řád je platný pro všechny členy KOSD.

 

 

(4) Žadatel uvedený v odstavci (1) vydává v souladu s ustanoveními zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, po projednání a schválení Ústřední komisí pro ochranu zvířat tento „Řád ochrany zvířat při chovu psů Kynologické organizace security dogs“ (dále jen „Řád“).

 

 

 

Článek 2

Účel a cíle Řádu

 

(1) Účelem Řádu je metodicky stanovit podmínky a pravidla chovu a držení psů a ustájení psů podle současných požadavků na ochranu zvířat a péči o jejich pohodu. Cílem Řádu je zabezpečení ochrany psů při chovu a zajištění jejich pohody, dále informovanost chovatelů a držitelů psů o podmínkách ochrany zvířat, aby mohli zabezpečit stanovené podmínky a zlepšování ochrany psů a činností chovatelů.

 

Držitelem se rozumí majitel psa (feny), ale i osoba jiná, která se ke zvířeti chová a nakládá s ním, jako by jej vlastnila.

Chovatelem se rozumí majitel chovatelské stanice, chovných jedinců a osoba odchovávající štěňata. 

 

Chovem a držením psů se rozumí dále jen „chov“, chovateli a držiteli psů se rozumí dále jen „chovatelé“.

Cílem chovu psů v rámci KOSD je chov čistokrevných plemen psů s průkazem původu, při zachování biologického zdraví každého jedince, charakteristických vloh a vlastností specifických pro jednotlivá plemena. Řád je základní normou pro zájmový chov plemen psů začleněných do KOSD.

 

 

(2) Řád nenahrazuje ustanovení a podmínky stanovené právními předpisy, zejména zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (např. doklad o provedení stanovených vyšetření zvířat, kontrola zdravotního stavu zvířat).

 

 

 

Článek 3

Druh chovaných zvířat, biologická charakteristika, fyziologické a etologické nároky zvířat

 

(1) Druh chovaných zvířat:

 

Pes domácí (lat. Canis familiaris), řád šelmy (Carnivora), čeleď psovití – psovité šelmy (Canidae).

 

Chována jsou tato plemena psů: Alabaj, Kavkazský ovčák, Středoasijský pastevecký pes, Jihoruský ovčák, Moskevský strážní pes. Jedná se pouze o psy s průkazem původu.

 

 

(2) Základní biologická charakteristika:

 

Pes je savec, masožravá šelma.

 

Smysly psa: vynikající čich, velmi dobrý sluch, zrak je méně významný - slabší, pes vnímá barvy ne zcela shodně s člověkem.

 

Potrava psa: převážně, ale nikoliv výhradně masitá.

 

Sociální vztahy a chování: pes je smečkové zvíře s rozvinutým sociálním chováním. Smečky jsou založeny na  hierarchickém rodinném principu s přirozenou dominancí rodičovského páru, což je při správné výchově dobře využitelné pro soužití s člověkem. Pes je teritoriální zvíře, především hlídač.

 

Vztah k lidem: pes je vynikající společník, pomocník člověka při různých činnostech.

 

Kontakt psa se smečkou ( i lidskou v přeneseném slova smyslu) je naprosto nezbytný.

 

 

(3) Chovatel je povinen udržovat co nejlepší úroveň chovu psů. Je povinen psům zajistit odpovídající ustájení, krmení, ošetřování a zejména socializaci prostřednictvím kontaktu s lidmi, jinými psy, jiným prostředím. Měl by mít v chovu pouze takový počet psů, o které je schopen se řádně starat, zajistit jim individuální péči a dostatek pohybu. Starým a nemocným psům musí zajistit zvýšenou péči a pozornost, stejně tak březím a kojícím fenám a štěňatům. Pro chov psů je nutné vytvořit vhodné podmínky.

 

Fyziologické a etologické nároky podle věkové kategorie psů s přihlédnutím ke kohoutkové výšce a váze dosažené v dospělosti:

 

Nároky u plemen sdružovaných KOSD jsou stejné – nároky na výživu, ustájení atd.

 

KOSD sdružuje plemena psů podle kohoutkové výšky dosažené v dospělosti patřící mezi velká plemena nad 50 cm.

 

Nároky na častější krmení (až 6x denně) a druh potravy pro štěňata jsou rozdílné oproti výživě dospělých jedinců. Výživa rostoucího psa zvláště velkých plemen by měla zohledňovat prevenci nadměrně rychlého růstu a prevenci nadbytku vápníku v krmné dávce.

 

Pro psy pracovní a ve sportovním výcviku je vhodný vyšší počet krmných dávek denně, energetická hodnota krmiva musí odpovídat nárokům kladeným na psa. Chovaná plemena jsou pracovní, a nejsou zpravidla využívána ke sportovnímu výcviku.

Březí a kojící feny je také nutno krmit častěji, krmná dávka se zvyšuje až na dvojnásobek. Fenu v poslední třetině březosti a fenu kojící je vhodné krmit potravou odpovídající štěněčí.

 

Staří psi - psi začínají stárnout v závislosti na plemenu v různém věku. U velkých a obřích plemen se za seniora považuje pes ve věku od 7 let. Stárnutím organismus slábne, běžné fyziologické pochody jsou zpomalené. Tomu odpovídá nutriční skladba potravy, doporučují se 2 krmné dávky denně.

 

Psům v každém věku je nutné zajistit volný přístup k vodě, která neohrožuje svým složením zdraví psů, dostatek volného pohybu a kontakt se smečkou (viz čl. 3 (2) tohoto Řádu).

 

 

(4) Chovem sledované vlastnosti nebo znaky psů jsou následující:

 

Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba čistokrevných psů s průkazem původu, respektující zásady genetického zdraví jedince i celé populace. Informace o kontrole zdraví a dědičných vlastností jsou popsány v čl. 5 (3) tohoto Řádu.

 

Chovem je sledováno zachování biologického zdraví každého jedince a charakteristických vloh a vlastností specifických pro jednotlivá plemena. Toho lze dosáhnout pouze cíleným výběrem biologicky i geneticky zdravých jedinců do chovu. Při výběru do chovu rozhoduje v prvé řadě, co největší shoda jedince s požadavky, které na něj klade standard plemene. („Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování“).

 

Výběr do chovu může být proveden nejdříve ve věku od 18 měsíců u velkých plemen s kohoutkovou výškou nad 50 cm. Podmínky pro chovné jedince viz čl. 8 tohoto Řádu. O zařazení jedince do chovu rozhodují odborníci z řad chovatelů a rozhodčích exteriéru psů a to jak na výstavách, tak na bonitacích.

 

Při zařazování jedince do chovu musí být přihlédnuto ke stanovisku veterinárního lékaře, při posuzování eventuelních dědičných vad, které mohou ovlivnit zdravotní stav jak daného jedince, tak jeho potomstva.

 

Čistokrevný pes je dědičně zdravý tehdy, jestliže zdědí standardní znaky, plemenný typ a povahu, jež jsou pro plemeno typické, nezdědí však dědičné vady, které by mohly nepříznivě ovlivnit zdraví jeho potomků.

 

Do chovu nejsou připuštěni zejména psi, kteří mají vady, jež je z chovu vylučují.

 

 

(5) Chovatel musí být schopen:

 

  • rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu psů,
  • zjistit změny v chování psů,
  • určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody psů.

 

 

 

Článek 4 

Objekty, zařízení a vybavení pro chov psů

 

(1)  Zásady pro budování a provoz objektů, zařízení a vybavení pro chov psů a péče o ně jsou následující:

 

Chov psů na volném prostranství uchovatele:

 

Tento řád pojednává o tzv. pracovních plemenech psů. Tito psi jsou zpravidla chováni mimo obytnou část příbytku chovatele (oplocené dvory, zahrady, objekty, kotce pro odpočinek).

 

Psům musí být dána možnost volného pohybu a vyměšování (několikrát denně). Plochy určené pro pobyt (jak bylo výše uvedeno – oplocené dvory, zahrady a objekty) musí být tak velké, aby se pes mohl volně pohybovat.

 

Psům musí být vyhrazeno nerušené místo pro odpočinek – suché, čisté, popř. tepelně izolované.  Psi musí mít trvale zajištěn přístup k vodě, která svým složením neohrožuje zdraví psů. Pro březí, rodící a kojící feny je bezpodmínečně nutné zajistit nerušené místo. Zřízení porodního boxu a boxu pro fenu se štěňaty se doporučuje.

 

Štěňatům, která dosud nemají termoregulační schopnost, je nutno zajistit odchov v místnosti s teplotou 25 - 30º C bez průvanu.

 

Chov psů v kotcích v chovatelských zařízeních:

 

  a)     velikost prostor je následující:

 

Chov psů v kotcích  – minimální rozměry zařízení

hmotnost psa

v kg

min. plocha podlahy boxu pro 1 psa v m²

minimální plocha přilehlého výběhu na 1 psa v m²

do 3 psů

více než 3 psi

nad 30

2,5

2,5

2,0

                                                   

b)     vybavení a zabezpečení pro ochranu a pohodu zvířat je následující:

 

Chovaným psům musí být poskytnuta alespoň jedenkrát denně možnost volného pohybu mimo kotec, pokud možno na volném prostranství v exteriéru. Plochy určené pro výběh musí být tak velké, aby se pes mohl volně pohybovat.

 

Psům musí být umožněna základní biologická potřeba vyměšování několikrát denně. Jejich výkaly musí být z kotců pravidelně odstraňovány. Kotce musí být udržovány čisté, suché a bez parazitů. Psi nesmí být v kotcích trvale drženi.

 

Každý pes musí mít zajištěn tepelně izolovaný prostor na odpočinek. V kotci musí být napáječka nebo miska s vodou, která neohrožuje svým složením zdraví psů.

 

c)     povrch použitých prostor je následující:

 

Podlahy kotců nesmí být mřížové, pokud jsou takové, celá plocha musí být pokryta vhodným materiálem, který zamezí propadnutí tlapy (např. koberec, vhodné materiály ze dřeva, papíru a kombinací obou, zdravotně nezávadné).

 

Dělící stěny mezi kotci musí být utvářeny tak, aby se psi nemohli vzájemně poranit. Snadné čištění a možnost dezinfekce povrchů je nutná. Kotce musí být konstruovány tak, aby bylo zabráněno zranění a utrpení zvířat.

 

d)     prostor je zabezpečen před nepříznivými klimatickými vlivy a je zajištěno zastínění, a to takto:

 

Psi musí mít možnost volného přístupu k chráněnému místu (boudě), kde najdou útočiště před extrémními teplotami a dalšími vlivy počasí. Kotec je orientován tak, aby zajistil psovi nerušený odpočinek a jeho rozměry byly adekvátní k velikosti psa, tzn., že pes musí mít možnost se v kotci volně pohybovat. Boudy pro psy – velikost boudy odpovídá tělesným rozměrům psa. Pes musí mít možnost si v boudě pohodlně lehnout, sednout a postavit se.

 

e)     způsob a četnost denního krmení a napájení je následující:

 

Psi musí mít trvale volný přístup k vodě, která neohrožuje svým složením zdraví psů.Četnost krmení odpovídá plemenu a věku.

 

Základní schéma krmení: od 8. týdne do 4 měsíců až 6x denně; od 4 měsíců do 7 měsíců 3x denně; od 7 měsíců 2x denně. Častější krmení - rozložení denních krmných dávek je možné.

 

f)       nároky na zabezpečení potřebných krmiv a jejich nezbytné zásoby jsou následující:

 

Psy je nutno krmit potravou vhodnou pro masožravce v množství dle plemene, kde základním kriteriem je velikost psa. Základní složení tvoří cca 60% masa a 40% přílohy.

 

Krmení je možno připravovat individuálně, jako vařenou stravu, kdy základem je čerstvé maso, zmrazené masové polotovary a příloha jako rýže, ovesné vločky či těstoviny. Doporučuje se tuto stravu doplňovat krmnými a vitamínovými doplňky. Dále je možné krmit kvalitními vhodnými průmyslovými krmivy (granule pro psy, psí konzervy), které tvoří kompletní, vyváženou stravu. Dávkování doporučuje výrobce průmyslového krmiva.

 

 

(2) Psi mají k dispozici tato zařízení:

 

Vhodný kotec, vyhrazené místo na ochranu před nepříznivými vlivy počasí, vybavení pro dodávku vody, která neohrožuje svým složením zdraví psů. V chovatelských zařízeních, se musí zřídit porodní boxy a oddělená místa pro kojící feny se štěňaty. V těchto místech je nutno zajistit teplotu 25 - 30ºC pro malá štěňata, která dosud nemají termoregulaci.

 

Místo musí být světlé (denní světlo), čisté, suché a bez průvanu. Fena musí mít k dispozici porodní bednu, která umožňuje bezproblémový odchov štěňat. Rozměry se řídí velikostí plemene. Bedna musí být opatřena vhodným, snadno dezinfikovatelným a čistitelným povrchem a snadno měnitelnou podestýlkou (látka, sláma,...). Fena musí mít dostatek místa na ležení. Boky porodní bedny je vhodné opatřit zarážkou (podle velikosti štěňat), pod kterou se mohou štěňata schovat a ochránit se tak proti zalehnutí fenou.

 

 

(3) Zamezení úniku psů:

 

Chovatelské zařízení musí být konstruováno tak, aby bylo možné předejít nechtěnému úniku psů mimo vyhrazené prostory. Vstupy do kotců a chovatelských zařízení je nutno zajistit proti nechtěnému otevření zevnitř.

 

Při chovu na volném prostranství je nutno výběhy oplotit tak, aby se psi o oplocení nezranili, ale nepřekonali je. Majitel zařízení a objektu je povinen pravidelně kontrolovat kvalitu zařízení a zajistit včas opravy tak, aby úniku psů předešel.

 

 

(4) K desinfekci a čištění jsou používány nedráždivé látky a prostředky. V době provádění desinfekce nemají zvířata přístup do prostoru, kde je desinfekce prováděna.

 

  

(5) Chovatel zajistí nebo manipuluje se psy tak, aby:

 

a) se psy bylo zacházeno klidně a rozhodně a měli zabezpečenou pohodu, nebyli drážděni nebo týráni a bylo minimalizováno riziko jejich poranění,

 

b) osoby manipulující se psy přistupovaly k nemocnému či poraněnému psu vždy se zvýšenou opatrností a aby zvláštní pozornost věnovaly přístupu ke psům, kteří se projevují jako nebezpeční a při zacházení s nimi byly jištěny další osobou,

 

c) při provádění speciálních úkonů, např. veterinárních zákroků, které provádí odborně způsobilá osoba, byl na místě, kde se zákrok provádí, potřebný počet dalších poučených osob,

 

d) při provádění zvláštních úkonů u neklidných psů byly použity vhodné prostředky k fixaci psa, nebo podán zklidňující preparát veterinárním lékařem,

 

e) osoby manipulující se psy věnovaly zvýšenou pozornost zvířatům v situacích doprovázených hlukem nebo jinými negativními podněty,

 

f) osoby manipulující se psy byly informovány o opatřeních v případě mimořádných opatření (např. útěk psa mimo vyhrazené prostory, požár) a zabezpečily ochranu psů před utrpením a vznikem nebezpečných situací,

 

g) chovatel zabezpečí hygienu, výživu a bezvadný zdravotní stav psů, u seniorů a hendikepovaných psů co nejlepší zdravotní stav,

 

h) chovatel zajistí odborné služby veterinárního lékaře, zejména pravidelné prohlídky a očkování držených psů.

 

  

 

Článek 5

Zákroky spojené s ochranou psů, zajištění jejich zdraví a pohody

 

(1) K ochraně psů, zajištění jejich zdraví a pohody se provádějí tyto zákroky:

 

Kromě zajištění vhodného prostoru a krmení viz čl. 4 je povinností chovatele zajistit psu povinné každoroční očkování proti vzteklině a další vakcinaci dle doporučení příslušného veterinárního lékaře s přihlédnutím k nákazové situaci v místě bydliště.

 

Dále je nutné zajistit pravidelné odčervování psů dle věku, nákazové situace a doporučení veterinárního lékaře.

 

 

Chovatel psa je povinen pravidelně kontrolovat:

 

  • čistotu a zdravotní stav uší a očí,
  • kůži a srst na výskyt vnějších parazitů,
  • chrup a dásně s ohledem na jeho stav (zlomený zub, zánět, zubní kámen...),
  • délku drápků,
  • případně stav análních žlázek.

 

(2) Péče o feny ve stadiu rozmnožování a o feny a štěňata po narození je zajišťována takto:

 

  • zvýšeným dozorem nad březí, rodící a kojící fenou,
  • zvýšenou kvalitou a četností denních dávek krmiva,
  • zvýšením dodržování hygieny jak u feny tak u chovatele,
  • pokud to vyžaduje zdravotní stav feny, nebo s ohledem na počet štěňat, zajištěním kojné feny nebo umělé výživy pro štěňata,
  • zajištěním pohody feny a vrhu viz čl. 4. (2) tohoto Řádu.

  

(3) Zásady sledování dědičnosti zdraví a sledovaných genetických znaků:

 

Prostřednictvím kontrol vrhů, kontrolou dospělých jedinců při zařazování do chovu jsou kontrolovány základní zdravotní parametry a plemenné znaky.

 

Prostřednictvím veterinárních lékařů, zejména specialistů na jednotlivá onemocnění psů mohou být kontrolována zdravotní kriteria jako je:

 

  • stupeň dysplazie kyčelního kloubu (DKK) a lokte (DKL),
  • stupeň luxace čéšky (LP),
  • kontrola dědičných očních chorob (např. PRA),
  • kontrola srdečních onemocnění,
  • další dle problematiky jednotlivých plemen.

  

(4) Psi, kteří nevykazují všechny vlastnosti požadované standardem ať už se týkají zdraví nebo exteriéru a nejsou zařazeni do chovu, působí zpravidla jako společníci lidí. Nároky na ně kladené musí být přizpůsobeny zejména jejich zdravotnímu stavu. Takoví jedinci nemohou být utráceni.

 

 

(5) V chovu chovatel zajistí:

 

a) veterinární péči a prevenci formou zabezpečení pravidelných veterinárních prohlídek, které provádí veterinární lékař,

 

b) udržování ideálního výživného stavu psů používáním kvalitního krmiva,

 

c) pohodu psů vhodným ustájením, kontaktem s člověkem a jinými psy, nerušeným  odpočinkem, zajištění kontaktu s ostatními zvířaty,

 

d) očkováním - ze zákona je povinná každoroční opakovaná vakcinace proti vzteklině, další očkování dle dané nákazové situace a doporučení ošetřujícího veterinárního lékaře,

 

e) pravidelná odčervení profylaktická 2 - 4x ročně, léčebná při výskytu vnitřních parazitů.

 

 

(6) Označování psů provádí pouze veterinární lékař nebo osoba odborně způsobilá podle § 59 veterinárního zákona. Psi jsou označováni tetováním (slabina – alabaj, kavkazský ovčák, středoasijský pastevecký pes, jihoruský ovčák, ucho – moskevský strážní pes).

 

 

(7) Kupírováním uší se rozumí kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířete, v jehož  důsledku dochází v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce a tím ke změně vzhledu zvířete.

 

Kupírování uší se podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. g)  zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání považuje výslovně za týrání.

 

Zákon na ochranu zvířat proti týrání zakazuje propagaci týrání.

 

Za propagaci týrání se podle § 4a považuje zejména: vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupení nebo svodu zvířat. Toto ustanovení považuje za propagaci týrání zvířat předvedení kupírovaného jedince na jakékoliv veřejné výstavě nebo svodu.

 

Na akcích KOSD je zakázáno předvádění psů s kupírovanýma ušima.

 

 

 

Článek 6

Povolené způsoby usmrcení nebo zákroky k regulace populace

 

(1) Povolené zákroky k regulaci populace provádí pouze veterinární lékař.

 

 

(2) Usmrtit psa může pouze veterinární lékař po posouzení jeho zdravotního stavu, a to v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

 

Důvodem k usmrcení může být pouze:

  • slabost,
  • nevyléčitelná nemoc,
  • těžké poranění,
  • genetická nebo vrozená vada,
  • celkové vyčerpání nebo stáří zvířete,
jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením. 

 

 

(3) V žádném případě není povoleno utrácet nebo usmrcovat štěňata, která vykazují nežádoucí exteriérové znaky pro dané plemeno (např. nestandardní zbarvení).

 

 

 

Článek 7

Přeprava zvířat

 

(1) Přeprava psů musí být prováděna v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, s vyhláškou č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě. 

 

 

(2) Psy lze přepravovat pouze v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány tak, aby technicky zabezpečily pohodu psů, minimalizovaly možnost jejich zranění při přepravě, umožňovaly pravidelnou kontrolu stavu zvířat a jejich pohody a splňovaly technické požadavky a měly stanovené vybavení.

 

a) Přeprava autem:

 

Psi musí mít zajištěn dostatek prostoru, aby mohli zaujmout přirozenou polohu, která jim umožní korigovat pohyby vozidla. Psi musí být umístěni ve vozidle tak, aby neohrozili ani řidiče ani sebe.

 

Psy není dovoleno přepravovat v uzavřených prostorách aut bez dostatečného přístupu světla. Přepravní prostor musí být také dostatečně větratelný.  Při přepravě musí být psi pod dohledem člověka.

V případě delší přepravy musí být psi krmeni a napájeni častěji, krmeni minimálně 1x za 12 hodin, napájeni minimálně       1 x za 4 - 6  hodin dle klimatických podmínek. Psům musí být umožněno pravidelné venčení.

 

b) Přeprava v přívěsných vozících aut:

 

Je povolena pouze ve vozících, které jsou speciálně uzpůsobeny přepravě zvířat dle technického osvědčení. Podmínky obdobné jako v čl. 7 (2) a).

 

c) Přeprava dopravním prostředkem, kdy pes je umístěn v přepravním boxu:

 

Rozměry přepravního boxu musí psu umožnit alespoň pohodlné ležení. Dvířka boxu musí být zajištěna proti samovolnému otevření zevnitř. Pokud je pes přepravován v boxu, který mu umožňuje pouze pohodlné ležení, může být takto přepravován po dobu maximálně 6 hodin.

 

Pokud  cesta přesáhne tuto dobu, může být pes přepravován pouze v boxu, který je popsán v čl. 7 (2) f). Ostatní podmínky obdobné jako v čl. 7 (2) a).

 

d) Přeprava hromadnou dopravou:

 

Podmínky umístění psa určuje dopravce, za pohodu psa odpovídá držitel, resp. doprovod psa.

 

e) Ponechání psa v uzavřeném dopravním prostředku bez dozoru člověka:

 

Toto je povoleno pouze výjimečně a krátkodobě. Psu musí být v takovém případě zajištěn dostatek vzduchu, prostoru, případně světla a dále vhodná teplota prostředí (např. funkční klimatizace v létě a topení v zimě).

 

Delší ponechání psa v uzavřeném prostoru dopravního prostředku může být považováno za týrání.

 

f) Letecká přeprava:

 

Podmínky přepravy psů určuje dopravce. Držitel psa však musí zajistit, aby pes byl při přepravě ochráněn. Přepravní kontejnery musí mít takové rozměry, aby pes mohl přirozeně stát, snadno se otočit a bez problémů si lehat a vstávat.

 

Rozměry přepravních boxů se odvozují od velikosti psa. Délka boxu odpovídá délce psa měřené od čenichu po nasazení ocasu. Výška boxu nesmí být nižší než je výška přirozeně stojícího psa včetně uší, pokud jsou postaveny. Šířka boxu je dvojnásobkem šířky těla psa, měřené v nejširším místě těla. Pokud jsou boxy plastové z houževnatého materiálu, musí být opatřeny dvířky z kovu, se zámkem, který znemožňuje otevření zevnitř.

 

 

(3) V prostorech přepravních prostředků, v nichž jsou přepravováni psi, se nesmí manipulovat s volným ohněm, nesmí být současně přepravovány předměty, které by mohly nepříznivě ovlivnit pohodu psů nebo poškodit jejich zdraví, zejména látky dráždivé a hořlaviny.

 

 

(4) Osoby, které se psy manipulují, jsou poučeny zejména v oblasti zacházení se psy.

 

 

 

Článek 8

Podmínky pro chovné psy a feny

 

Základní podmínky pro chov psů jsou následující:

 

a) věkové omezení chovných zvířat, které je  18 měsíců až 8 let u fen, 18 měsíců až 9 let u psů (u výjimečných jedinců (samců) lze povolit doživotní chovnost – např u psů mimořádně výstavně úspěšných, u psů s vynikajícími pracovními schopnostmi, u psů, kteří nesou geneticky vynikající vlastnosti u potomstva – rozhoduje poradce chovu a dva rozhodčí),

 

b) umělá inseminace, kterou může provést pouze osoba odborně způsobilá podle veterinárního zákona nebo plemenářského zákona (zákon č. 154/2000 a č. 166/1999), se nesmí používat mezi jedinci, kteří se již předtím nereprodukovali přirozeným způsobem,

 

c) během jednoho kalendářního dne smí chovný pes krýt jen jednu fenu,

 

d) fena kojí pouze takový počet štěňat, který odpovídá její zdravotní kondici podle posouzení     veterinárním lékařem, pokud fena nemůže kojit všechna štěňata, je chovatel povinen zajistit     kojnou fenu, nebo vhodnou umělou výživu pro štěňata,

 

e) maximální počet vrhů u chovné feny je 3 za období dvou kalendářních let, ideální počet je 1 vrh ročně; vrh, kdy fena porodí pouze jedno štěně, je započítáván jako regulérní vrh,

 

f) minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů.

 

 

 

Článek 9

Platnost a účinnost Řádu

 

(1) Tento Řád je platný pouze ve znění schváleném Ústřední komisí pro ochranu zvířat; změny tohoto Řádu musí být projednány s Ústřední komisí pro ochranu zvířat a být schváleny.

 

 

(2) Tento Řád nabývá platnosti a účinnosti dnem právní moci rozhodnutí o schválení Ústřední komisí pro ochranu zvířat.

 

 

Schváleno Ústřední komisí pro ochranu zvířat dne 6.5.2008

č. j. 9634/2008-10001